Jeho Eminence Kardinál Dr. Franjo Kuharić, zagrebský arcibiskup
(Hlas Koncilu, 15. srpna 1993)
Farnost Medžugorje se nachází v Hercegovině, 25 km jihozápadně od Mostaru. Medžugorje (jméno je slovanského původu, označuje oblast mezi dvěma horami) s vesnicemi Bijakoviči, Vionica, Miletina a Šurmanci, vytváří římskokatolickou farnost, v které v dnes (roku 2002) žije okolo 4000 obyvatel. O farnost se pastoračně starají kněží Hercegovinských františkánů provincie Nanebevzetí Panny Marie.
Celá oblast je obydlena Chorvaty, kteří přijali křesťanství již před 13. stoletím. Vesnice je v historických dokumentech poprvé zmíněna v roce 1599. Současná farnost byla založena v roce 1892 a zasvěcena apoštolovi a ochránci poutníků sv. Jakubovi.
Do 24. června 1981, Medžugorje žilo tak jako i ostatní vesnice tohoto kraje: lidé obdělávali zem, pěstovali tabák a vinnou révu, vyráběli víno a pěstovali zeleninu, aby poskytnuly skromné živobytí pro svoji rodinu. Kvůli sociálním podmínkám, mnozí odešli do světa: do zaoceánských a západoevropských zemí, a do měst v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku.
V roce 1981, když začali zjevení Panny Marie, se život farnosti změnil. Panna Maria si kromě šesti vizionářů vybrala celou farnost i poutníky za svoje svědky i spolupracovníky. To je zvláště zřejmé z poselství, které jim předala a kde říká:
24. června 1981. okolo 18. hodiny šest mladých lidí, Ivanka Ivanković, Mirjana Dragičevič, Vicka Ivankovič, Ivan Dragičevič, Ivan Ivankovič a Milka Pavlovič, viděli na kopci Crnica, několik set metrů od místa zvaném Podbrdo, mladou ženu s dítětem v náručí, která jim rukou dávala znamení aby se přiblížili. Překvapení a vylekaní se k ní nepřiblížili.
Další den, ve stejném čase, 25. června 1981, čtyři z nich, Ivanka Ivankovic , Mirjana Dragicevic , Vicka Ivankovic a Ivan Dragicevic , se cítili silně přitahováni směrem k místu, kde předtím viděli Tu, kterou rozeznali jako Pannu Marii. Připojili se k nim Marija Pavlovic a Jakov Čolo . Skupina Medžugorských vizionářů byla vytvořena. Modlili se a hovořili s Pannou Marií. Proto se 25. června slaví jako výročí zjevení. Podle svědectví vizionářů, od tohoto dne měli denní zjevení, společně nebo odděleně od sebe, kdekoli byli. Milka Pavlovic a Ivan Ivankovic již nikdy Pannu Marii neviděli.
Třetího dne zjevení, 26. června 1981, Panna Maria poprvé vyzvala k míru slovy:
Nejdříve byli upoutáni zjeveními a výzvami Panny Marie lidé z farnosti a poté i z jiných měst, i ze světa. Začali se shromažďovat a modlit se.
Hned od začátku zjevení začalo pronásledování vizionářů, jejich rodičů a rodin, farníků i kněží, ale i poutníků. Vizionáři byli odvedeni na policejní výslechy i psychiatrické prohlídky, ale vždy bylo potvrzeno, že jsou zdraví. Stejné se potvrdilo i v testech provedených v pozdějších letech.
Tehdejší Medžugorský farář fra Jozo Zovko byl měsíc a půl po prvním zjevení zatknut a nevinný odsouzen komunistickým soudem na tři a půl roku vězení.
Díky zjevením Panny Marie, Medžugorje - obyčejná venkovská farnost se stala místem setkání mnoha poutníků z celého světa (v prvních 20 letech přes 20 miliónů) a tím jedním z největších světových modlitebních center, srovnatelným s Lurdami a Fatimou. Bezpočet svědectví poutníků hovoří o tom jak na právě tomto místě nalezli víru a mír.
Podle jednotného svědectví vizionářů, jim Panna Maria dává poselství, aby je předávali farnosti i světu. Jsou to MÍR, VÍRA, OBRÁCENÍ, MODLITBA A PŮST. Nejprve je třeba aby se sami farníci a poutníci stali svědky zjevení a poselství Panny Marie, aby se potom společně s vizionáři k ní připojili k uskutečnění plánu obrácení světa a jeho smíření s Bohem.
Na konci roku 1982, Panna Maria skrze vnitřní hlas (Locutio cordis) oslovila dvě desetileté dívky, Jelenu a Marijanu Vasilj, a to od roku 1983 do roku 1987 skrze ně dávala rady modlitební skupině, která se vytvořila od samého začátku zjevení.
Poselství Panny Marie v Medžugorje představují určitou školu míru, modlitby a lásky.